Obsah

Falstaff

Sehráno v roce 1994.

 

Z tisku:

Rytíř Jan z Janova

(Týdeník RAPORT, 12. 10. 1994).

Ten úctyhodný muž na naší fotografii je rytíř Jan Falstaff, původem z Veselých paniček windsorských Williama Shakespeara. Kdo v sobotu překonal svoji nepřekonatelnou lenost a vydal se večer do janovského divala, mohl ho tentokrát vidět ve hře nazvané Falstaff. Hra vznikla úpravou výše uvedeného kusu W. Shakespeara s použitím části hry Falstaffovo babí léto Jana Wericha. Sobotní představení uvedla malá d ivadelní společnost (MADIS Janov) jako derniéru. Toť základní informace.

Zajímá vás, jaké bylo představení? Ptáte se, jestli jste o něco nepřišli? Jestli jste neměli přijít? Když vezmu otázky jednu po druhé odzadu: 1. Dobře, že jste zůstali doma, stejně bylo plno a už byste se nikam nevešli. 2. Přišli, o příjemně strávený večer. 3. Představení bylo prosté, neokázalé a veselé. Domnívám se, že je třeba vyzdvihnout herecký výkon pana Jiřího Raise, na němž celé představení stálo a který byl, jak my odborníci říkáme, k sežrání. Samozřejmě, že jsme mohli, kromě množství vtipných a povedených situací, vidět i spoustu nedostatků. Ty však, jak jsem přesvědčen, nikomu neubraly na náladě. To především proto, že představení jako celek nikoho nenechávalo na pochybách, všem a všemi prostředky dávalo najevo, že nemá žádných vyšších uměleckých ambicí. To byl, po mém soudu, i hlavní důvod toho, proč celé působilo tak sympatickým a svěžím dojmem. Znám totiž nejeden venkovský soubor, který, při stejném množství nedostatků, dokáze vystupovat s takovým sebevědomím, až nadutostí, že diváka naopak přiměje k tomu, že odhlíží od povedeného a více pozornosti věnuje nedostatkům, takže při objektivně stejné úrovni představení člověk odchází s opačnými dojmy.

Po představení, při rozhovoru s režisérem, panem Hynkem Dörnerem, mě hlavně zajímalo, jestli plánuje nastudovat další hry. Už jsem se na ni totiž v tu chvíli těšil. Dozvěděl jsem se, že ještě není nic jistého. Sejít se a zkoušet už pro aktéry, tak jako v jiných amatérských souborech, není tak jednoduché, jako to bývalo. Pokud by to ale vyšlo, mají chuť vystřihnout si opět Limonádového Joea. Teď ale nevím, jestli mi pan Dörner nezapomněl říci, abych to nezvěřejňoval, režiséři obyčejně informace tohoto druhu tají do poslední chvíle. Tak to radši nikde neříkejte.

panT

Stránka

  • 1

Článek z týdeníku RAPORT

Článek z týdeníku RAPORT


Stránka

  • 1