Čtení o Janově

Čtení o Janově
aneb Zajímavosti z historie naší obce
 

Zlodějka v mužských šatech

Titulkem „Žena v mužských šatech chodila v noci na lup“ uvedly v lednu 1937 noviny Národní politika zprávu z Janova o neobvyklé fintě, kterou se místní zlodějka pokoušela zastřít svou pravou totožnost. „Ve středu v noci uslyšel hokynář Václav P. v Janově u Rakovníka na půdě podezřelý šramot,“ líčila Národní politika. „Poněvadž hokynář předtím zabil prase, měl obavu o jaterničky a maso. Vyšel proto do předsíně a přistihl neznámého muže, který odnášel pytel s lupem. V pytli bylo vepřové maso, sádlo, pomeranče a jiné věci. Hokynář chtěl muže zadržet, ale ten mu hodil pytel s nakradenými věcmi do obličeje. Hokynář se však nedal, vrhl se na neznámého muže a strhl mu z obličeje šátek. K svému překvapení poznal, že je to žena, sousedka z místní obce, oblečená v mužských šatech. Přistižená chtěla uprchnout a hokynáře několikrát kousla do obličeje a do nosu. Dříve než hokynář přivolal pomoc, přispěchal ženě na pomoc muž, který byl ukrytý ve dvoře. Oběma se podařilo utéci.“ Přistižená dvojice zlodějů však daleko neuprchla. Okradený a pokousaný hokynář přivolal četníky ze Svojetína a ti zlodějku a jejího pomocníka brzy vypátrali a zatkli. Šestatřicetiletou manželku místního cestáře a jejího třicetiletého bratra, domkáře a horníka Josefa M. podezřívali četníci i z dalších krádeží, především z krádeže drůbeže v drůbežárně fürstenberského velkostatku v Povlčíně. Dvojici zlodějů odvedli do vazby okresního soudu v Rakovníku. Soudu se však zlodějka v mužských šatech nedožila, neboť ve vazební cele spáchala sebevraždu.

Vloženo: 5. 7. 2023
 

Janov v Sommerově topografii Království české

Šestnáctisvazková příručka „Das Königreich Böhmen – statistisch-topographisch dargestellt“ (Království české – statisticko-topografický přehled“ německého učitele Johanna Gottfrieda Sommera (1782-1949) patří k základním topografickým dílům, po kterém sáhne každý, kdo se zajímá o historii a vlastivědu českých zemí. Příručka vycházela v letech 1833 až 1849. Zmínka o Janově se nachází ve 13. díle, věnovaném Rakovnickému kraji. Statisticko-topografický přehled Rakovnického kraje vyšel v roce 1845. Autor v něm věnoval Janovu pouhopouhé tři řádky, i ty však obsahují cenné informace. Janov byl tehdy součástí fürstenberského panství Olešná, které v té době tvořilo celkem sedm vesnic a jeden hospodářský (poplužní) dvůr. Jednalo se jmenovitě o vesnice Olešná, Nový Dvůr (u Chrášťan), Chrášťany, Přílepy, Veclov, Svojetín, Janov a hospodářský (poplužní) dvůr Povlčín. O Janovu topograf Sommer napsal: Janov (vesnici uvádí pod jejím německým názvem Johannesthal, tj. Janovo údolí), jinak také Kabalka (Kabárna), leží dvě a půl hodiny severozápadně od Olešné, má 30 domů s 235 německými obyvateli. Přifařená je do Kounova (panství Mšec); nacházejí se zde uhelné doly.

Vloženo 15. 6. 2023