Historie souboru

Historie spolku MaDiS aneb Jak to všechno začalo

V Janově má ochotnické divadlo dlouholetou tradici. Je pravděpodobné, že místní občané byli ovlivněni již Národním obrozením a divadlo se zde těšilo velké oblibě již koncem 19-tého století. První faktické doložení o divadle v Janově jsou zápisy ze školní kroniky z třicátých let 20-tého století, i když se zde určitě hrálo divadlo před první světovou válkou. Z doložených zápisů je zřejmé, že ve třicátých letech 20. století je velký rozmach divadla, hraje se často, hrají se představení v lese, na návsi (většinou jsou to hry z vesnického prostředí a domy a stromy tak rovnou plní funkci kulis).  

V roce 1927 se poprvé hrálo divadlo v pohostinství pana Jaroslava Raise. Ten tohoto roku postavil vedle hostince sál a pro potřeby divadla byly objednány nové kulisy od firmy PETRÁNEK z Prahy. Velkou zásluhu na provozování divadla v té době měl správce školy pan Rudolf Soukup, který také nazkoušel hru "Kříž u potoka", která byla hrána již na novém jevišti a v nových kulisách. Dále R.Soukup režíruje např. Štolbovu "Závěť", Kňourovy "Jiříkovy housle".

V letech 1934-1935 se divadelníků ujímá  jako režisér pan Josef Dörner a soubor hraje až do II. světové války. Z her se dochovali: název "Děvče krásné, děvče zlaté" a hra "Jak malý Jirka jel na frontu pro tatínka", která byla hrána k oslavám vzniku ČSR, oslavám narození prezidenta "osvoboditele" T.G.Masaryka a k výročí padesáti let trvání školy nebo dětské představení "Tři halíře". V roce 1934 je v Janově založen Sokol (společně s obcí Kounov), spojuje se školou a MOK, společně pak pořádají především dětská představení.

Po II. světové válce pořádá většinou škola za podpory občanů vesnice dětská představení jako "V zahradě míru a lásky" nebo "Kouzelné kladivo", ve kterém vystupuje pohádková síla a moc kladiva ukovaného kovářem T.G.M.

V padesátých letech 20. století jsou konány tzv. Besídky - při různých příležitostech (Mezinárodní den žen, valné hromady ap.), Mikulášská představení a pásma krátkých scének pod taktovkou učitele z místní školy pana Kopty, který v této činnosti setrává se svými žáky přibližně do roku 1964. Ochotnický soubor začíná působit v roce 1954 a až do roku 1961 hrají klasiku - "Ženitba", "Lakomec", "Hadrián z Římsů" a pod. Dále ochotníci pořádají pro silvestrovské oslavy kabaret - různé scénky a zpěv. Poslední představení na janovském vestavném jevišti byla divadelní hra "Děda Mráz", kterou s místními dětmi nazkoušela paní Hrádková a paní Fichtnerová. Bylo to 1.ledna 1961. Potom se jeviště stavělo jen při příležitostech MDŽ, nebo valných hromad místního JZD (většinou akce byly spojeny), kde se odehrávaly Besídky školy, kabaretní skeče a jiné. Od roku 1965 zůstává jeviště bez užitku ležet na půdě sálu a tak není divu, že když je po letech potřeba, nezůstává z něj nic - ani prkno. Zachovali se jen kulisy vyrobené firmou PETRÁNEK a to v dost žalostném stavu.

V roce 1986 se parta místních chatařů a chalupářů rozhodla postavit staré jeviště a zahrát na něm divadelní hru "Rohovín Čtverrohý", ze začátku šlo pouze o recesi. Po zjištění, že staré jeviště už neexistuje a po neustálých dotazech místních občanů "Kdy už budete hrát?" se rozhodli postavit jeviště provizorní a hru zahráli. Představení mělo velký úspěch, snad z nedostatku kulturního dění v širokém okolí, snad z vélkého nadšení a entuziazmu hrajících se rozhodlo zkusit si zahrát ještě jednou. Hra "Dalskabáty..." rozhodla o tom, že se v ochotničení v Janově budě pokračovat a naváže se tak na dlouholetou tradici. 

Již při prvních zkouškách začínajícího představení vznikl název souboru MADIS (Malá divadelní společnost). Madis se domluvil s vedením JZD Jana Žižky Kounov a vedením obce Janov o přístavbě sálu. Bylo potřeba vybudovat stálé jeviště a zázemí. JZD dodalo materiál a v akci Z si to místní postavili sami. V květnu 1989 najel 1. bagr a začali se budovat základy. V říjnu 1989 se tu již konala první osvícenská zábava. Prvním představením na novém jevišti bylo opakování "Rohovína Čtverrohého". Představení bylo naplánováno na 25.11.1989, ale bylo těžké rozhodnout o zrušení představení vzhledem ke stávce všech divadel v listopadových událostech tohoto roku. Nakonec bylo představení uvedeno a po něm dán prostor pro vyjádření zástupce studentů k požadavkům a stávce.

Madis začal připravovat další hry, postupně vybavovat divadlo technikou, a aktivně se zapojoval do kulturního dění v obci pořádáním "Maškarních bálů" a při tradičním Dětském dnu připravením "Pohádkového lesa". Víceméně pravidelným uváděním nových her funguje a baví se dodnes.